Nový ekonomický řád: Kam COVID-19 (po)může nasměrovat svět?
S tím, jak se vyvíjí krize spojená s pandemií nemoci COVID-19, zdá se vysoce pravděpodobné, že některé nové trendy dlouhodobě nasměrují svět jinam. Klíčovými rysy nových zítřků budou státní intervence, fiskální aktivita a pokračující ekonomická síla Asie.
Vládní intervence
Centrální banky již roky intervenují v zájmu podpory ekonomik, přičemž ve stále větší míře využívají netradiční nástroje. Centrální banky zřejmě budou pokračovat v experimentování s "kreativními řešeními", což zahrnuje i určitou formu kontroly výnosové křivky ze strany amerického Fedu. Je přitom možné, že vlády budou chtít zakročit v případě bank, které narážejí na limity měnové politiky a svých kompetencí.
Politici používají COVID-19 jako určitou zástěrku, intervenují do ekonomiky a urychlují trendy, které vzešly z globální ekonomiky charakterizované nízkou mírou růstu, vysokým dluhem, narůstajícími nerovnostmi a populismem. Odklon od politiky liberalizace, deregulace a volného trhu (Thatcherová, Reagan) zrychluje. Trendy typu úsporných opatření a privatizace se budou nadále omezovat, trvalým rysem politiky budou naopak regulace a vyšší daně. Pravděpodobně se rozšíří systémy sociálního zabezpečení a zdravotní péče. Některá opatření, jako jsou větší kontrola zpětných odkupů akcií a odměňování vedení firem, by mohla omezit návratnost investic pro akcionáře.
Další integrace vlády a průmyslu by mohla mít podobu dlouhodobých půjček a akciových podílů, aby se vyřešily krátkodobé obavy o likviditu a solventnost firem. Můžeme se dočkat částečného znárodnění leteckého průmyslu a při hlubším a delším poklesu lze čekat také zásahy do odvětví infrastruktury a zdravotnictví. Vlády také přehodnotí některé své politiky v oblasti průmyslu a budou se snažit napravit slabá místa, zejména v oblasti národní bezpečnosti.
Fiskální aktivita
U záchranných opatření souvisejících s globální finanční krizí vlády tvrdily, že úsporná opatření jsou nutná pro obnovení rovnováhy veřejných financí. Tento přístup byl zdiskreditován tím, že v uplynulém desetiletí byl hospodářský růst jen pozvolný a sazby byly stále nízké. A to je v současnosti přesvědčivý argument pro větší fiskální aktivismus. Vyspělé tržní ekonomiky budou potřebovat transformační programy, aby se po pandemii koronaviru vyhnuly pomalému růstu.
USA budou v této oblasti zásadní. Od března došlo na tamním trhu práce k bezprecedentnímu nárůstu nezaměstnanosti, který by mohl snadno dosáhnout až 20 30 % pracovní síly. Dopad na spotřebu ohrožuje nejen americký HDP, hrozí i rozšířením do zbytku světa. Návrat k vyšší zaměstnanosti a rostoucí spotřebě bude pravděpodobně vyžadovat rozsáhlou fiskální podporu.
Injekce, které USA a další vlády v současnosti zavádějí, na dlouhodobý růst stačit nebudou. Jde spíše o intervence za účelem překonání dopadů omezení pohybu lidí, nikoli o podporu ekonomiky jako takovou. Pro zvládnutí krize a úplné zotavení bude pravděpodobně potřeba dlouhodobý a rozsáhlý program vládních investic, který bude zaměřený zejména na běžného člověka, na takzvanou Main Street.
Pokračující síla Asie
Koronavirus přišel z Asie, aby v ní také nejdříve odezníval. To dává Asii výhodu oproti zbytku světa, který se s pandemií teprve vyrovnává. Existují nicméně hlubší, strukturální důvody, proč by Asie měla být schopna převzít žezlo od království zvaného globální ekonomika. Hospodářský růst je rychlejší, politické režimy jsou stabilní a v mnoha oblastech je region na špici technologického rozvoje. Mnohé země jsou méně zadlužené a mají ekonomice nakloněnou demografickou strukturu.
Zdroj: Fidelity International
Aktuality
