COVID-19 a data z ekonomiky aneb Nenechme se mýlit
Již známe první odhady vývoje HDP za první čtvrtletí, a tedy i odhady toho, jak ekonomiky v té době postihla pandemie nemoci COVID-19 a s ní související opatření na ochranu zdraví lidí. V Číně ekonomika mezičtvrtletně anualizovaně poklesla o téměř 40 %. Ve srovnání s tím data z eurozóny a USA působí relativně pozitivně. Nenechme se ale mýlit, píše hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
V Číně koronavirus přiměl politiky zavřít ekonomiku již v průběhu ledna, tedy na začátku čtvrtletí. V Evropě obdobná opatření přišla až v průběhu března, v USA ještě o něco později. Takže například v eurozóně ekonomika v prvním čtvrtletí fungovala relativně normálně 4/6 až 5/6 času (jistě, již byl cítit propad výroby i poptávky v Číně). Pokud by tento odhad zhruba platil, během karantény by ekonomika v Evropě klesala tempem podobným tomu v Číně, možná dokonce o pár procentních bodů více.
Čína - mezikvartální vývoj HDP (v %)
Struktura růstu ukazuje, v čem je současná krize jiná než ty předchozí. Okamžitě a nezvykle rychle klesá spotřeba (kvůli karanténě), nikoli investice (zatím, ještě nestačily plně reagovat).
Eurozóna - mezikvartální vývoj HDP (v %)
V květnu budou postupně rušena některá karanténní opatření, což by mělo povzbudit ekonomiku. Zkušenost z Číny ukazuje, že průmysl se může k normálu vracet poměrně rychle. Podle odhadů byla tamní produkce v jednotlivých odvětvích ve výrobě na konci dubna již "jen" 5-15 % pod normálním stavem. Může vám to připadat jako hodně, ale výroba v Číně v dubnu je samozřejmě výrazně ovlivněna recesí v USA a Evropě. Takže odraz ode dna je v Číně opravdu solidní.
Ve službách ale není situace ani zdaleka tak růžová. Ačkoli stále existují typy služeb (například kina nebo školy), jejichž nabídka je v Číně stále výrazně omezená, většina obchodů již funguje. K problémům nicméně dochází při střetu nabídky s poptávkou. Poptávka totiž zůstává slabá. Například obchodní domy hlásí, že jsou otevřené, ale poptávka zůstává o 30 % nižší.
Tento typ krize totiž výrazně více negativně ovlivňuje služby než průmysl, protože jde o takzvaný face to face business. Data z Číny naznačují, že k normalizaci ve službách by mohlo dojít na přelomu léta a podzimu.
Ponaučení pro Evropu a USA, kde služby mají větší podíl (66 %, respektive 77 %) než v Číně (52 %)? V první fázi krize musejí státy zachránit pracovní místa a podniky, ve druhé pak podporovat poptávku a důvěru. Jsme nyní v první fázi krize, kde primárním úkolem vlád a centrálních bank je nevytahovat likviditu z podniků, ale naopak ji rychle dodávat s cílem zabránit zániku pracovních míst a firem jako takových. Bez obojího bude úspěch druhé fáze extrémně těžký a drahý.
Mnoho vlád to pochopilo. Česká republika bohužel výrazně pokulhává v dodávání likvidity a odkladech placení daní a odvodů. Dokonce i v porovnání s dalšími zeměmi střední a východní Evropy.
Ve druhé fázi bude potřeba klasických nástrojů pro boj s recesí, tedy podpory poptávky, především investic. A to veřejných i soukromých (například rychlejším odepisováním investic nebo daňovou podporou reinvestic).
Dále bude potřeba podpořit důvěru domácností a podniků. Opět existuje mnoho způsobů. V době pandemie bude ale jeden naprosto klíčový, a tím je schopnost zastavit bez plošných karanténních opatření další vlnu epidemie. Ano, půjde o to, zda chytrá karanténa bude skutečně chytrá a zda bude mít daný stát vybudované kapacity pro masivní testování populace. Návrat k normálu totiž i pro následující čtvrtletí nebude znamenat plný návrat k chování a postupům, které jsme znali před pandemií koronaviru.
Zdroj: Česká spořitelna
Aktuality
