Restrukturalizace dluhů Řecka jako nevhodné politické téma
Restrukturalizace alias odpouštění dluhu je vždy hodně komplikované cvičení. Evropští politici se ho v Řecku bojí jako čert kříže.
Jeden důvod je čistě politický - vysvětlit voličům, že Řecko potřebuje další pomoc, je lehčí než vysvětlit, že už nám velkou část z poskytnuté pomoci nikdy nevrátí. Pro německou kancléřku Merkelovou je to obzvláště tvrdý oříšek rok před volbami. Druhý důvod je právní - není vůbec jednoduché odpustit větší část řeckého dluhu tak, aby vše právně sedělo.
Argentina jako odstrašující příklad v řecké otázce
Kam mohou vést soudy po neřízených bankrotech, ukazuje názorně Argentina. Věřitelé, kterým Argentina nedobrovolně osekala dluh v letech 2005 a 2010, se s ní dodnes soudí. A jak ukazuje poslední verdikt amerických soudů, jde jim to docela dobře - Argentina má dvěma hedgeovým fondům zaplatit okolo 1,3 miliardy USD.
Dokud tak neučiní, nemají americké banky zpracovávající platby držitelům stávajících argentinských dluhopisů právo vyplatit ani cent. Reálně tak hrozí další argentinský bankrot, který by se paradoxně týkal i věřitelů, kteří dobrovolně Argentině část dluhu v letech 2005 a 2010 odpustili.
Argentina se sice hodlá obrátit k nejvyššímu soudu, i tak ovšem celý případ jasně ukazuje, jaké zádrhely mohou čekat na politiky při nevyhnutelné restrukturalizaci řeckého dluhu. Situace je o to komplikovanější, že spektrum věřitelů kromě klasických soukromých investorů a MMF čítá členské země eurozóny, záchranné fondy eurozóny a Evropskou centrální banku.
Poznámka: Očekává se, že Řecko v pondělí dostane dalších 31 miliard eur přislíbené finanční pomoci od mezinárodních věřitelů.
Zdroj: ČSOB
