Amerika by se měla radovat, že Čína s jüanem (moc) necvičí
V úterý proběhla v pořadí druhá debata mezi kandidáty na amerického prezidenta. A opět se bylo na co dívat. Média si samozřejmě všímají toho, kterak se tón debaty proměnil, nás a finanční trhy však musí zajímat obsah debaty, především pak ekonomická témata.
Jedním z nich byly otázky týkající se mezinárodního obchodu, respektive obchodu s Čínou. Došlo pochopitelně i na citlivou otázku měnového kurzu dolaru a čínského jüanu.
Ofenzivní Romney
V rámci této minidebaty se republikánský kandidát Mitt Romney nechal slyšet, že první den v Bílém domě hodlá mimo jiné strávit tím, že prohlásí Čínu za měnového (či kurzového) manipulátora, což by následně mohlo vést k uvalení obchodních sankcí na tohoto silného obchodního partnera.
Nechme stranou, zda se republikánský kandidát do Bílého domu skutečně dostane a zda první den v něm skutečně podepíše, co v rámci debaty slíbil. Paradoxní na celé agresivní rétorice vůči Číně je, že se kurz čínské měny aktuálně pohybuje na devatenáctiletém maximu vůči americkému dolaru. Čína přitom aktuálně rozhodně netrpí závratnými inflačními tlaky (meziroční inflace spadla pod 2 %). Jinak řečeno, to poslední, co Číňané do svého makroekonomického mixu potřebují, je sílící měna.
Ať na počátku příštího roku nastoupí do Bílého domu kdokoli, měl by se spíše snažit o co nejdelší udržení stávajícího kurzového režimu, kdy čínská měna zůstává vůči dolaru stabilní, respektive stále mírně (nominálně) posiluje. Při rychle rostoucích čínských mzdách to znamená, že čínská domácí poptávka (vyjádřeno v USD) stále svižně roste. A to je přesně to, co velké americké firmy od Applu po Johnson & Johnson potřebují k tomu, aby stále reportovaly tak pěkné zisky.
Zdroj: ČSOB
