Trump a Musk: Kdo pod kým podřezává větev?

Služebně starší je Elon Musk jako šéf Tesly (ti, co se k němu modlí, rádi říkají zakladatel nebo spoluzakladatel, ale není to pravda), tak začnu s ním. Jeho několikaměsíční stopu v americké administrativě možná vítají političtí satirici, akcionáři Tesly jí ale zrovna vestoje netleskají. Spíše sledují, jak se hodnota jejich podílů v automobilce (jistě, je to inovativní technologická společnost, ale automobilka je kratší) řítí dolů jako ty z raket SpaceX, kterým to nevyšlo.

Víte, kdo firmu naposledy podpořil? Nikdo jiný než prezident největší světové velmoci, který si na protest proti protestům proti Tesle jednu pořídil. Řeklo by se, že Donald Trump nemusí předvádět kvůli voličům takové vylomeniny jako jeho fandové v červených čapkách tady u nás, kteří si berou za své jakékoli téma, když jim přisype hlasy, třeba bitcoin. Trumpa už přece za tři a půl roku nepůjde volit, alespoň zatím mají v Americe takový zákon.

Je to ten samý Trump, který se kdysi elektrickým autům vysmíval více než dietní cole. Pán, který považoval elektromobily za trochu přerostlé a přehřáté toustovače, si jeden pořídil. Při té příležitosti nezapomněl označit protesty proti Tesle za "domácí terorismus" a protestující za lidi, kteří "zažijí peklo". Co na tom, že ještě před pár měsíci tvrdil, že elektromobily jsou součástí globalistického spiknutí. Teď už můžou globalisti za propady cen akcií. Názory jsou od toho, aby se měnily. Vždyť to v Česku dobře známe. A když je potřeba, Trump názory měnit umí, a nejlépe přímo před kamerami.

Ale zpátky k Muskovi. Ten na Trumpa evidentně vsadil, jakkoli se nad jejich spojenectvím ti, pro které názory něco znamenají, pozastavovali už dávno před volbami. A zatím to oběma mužům vydrželo. Sázet ale na Trumpovu podporu může být trochu jako vsadit na závodního koně, který v půlce trati zapomene, kam běží, pustí se do rozhovoru se živým plotem a přizve k němu zahradníka, který právě seká trávu.

Tradiční zákazníci Tesly, myslelo by se spíše liberálně smýšlející, můžou mít pocit, že se jejich milovaná značka ocitla v ne zrovna dobré společnosti. Někteří akcionáři už Muska vyzývají, aby se přestal věnovat kariéře internetového trolla a politického extremisty a vrátil se k řízení firmy, kterou kdysi dostal na vrchol. Popularity a hodnoty na burze, ne prodejů samotných aut, je dobré dodat.

Prodeje tesel ostatně celkem výrazně klesají v Číně i Evropě a analytici snižují své výhledy týkající se Tesly pro nejbližší kvartály. Konkurence na trhu s elektromobily nespí a vyrábí stále kvalitnější vozy, regulace v Evropě se zároveň mění minimálně dočasně tak trochu "spalovacím" směrem, ale Musk je zaneprázdněný tweetováním (kdepak, to slovo nám nevezmou) o politice a hádkami s uživateli své sítě X.

Musk je nepochybně člověk mnoha talentů, extrémně schopný, odhodlaný a také osobnostně nestandardní. Možná ale přecenil síly. Řídit několik firem, bojovat se zlými médii, mít na starosti vesmírný program a ještě se pokoušet ovlivňovat politiku, to je jako nechat řídit teslu autopilotem v tornádu – bouračka je na spadnutí. Tahle tesla v tornádu má ale tu výhodu, že v ní nikdo nesedí, zatímco "v akciích" Tesly sedí leckdo. A v geopoliticky roztřeseném světě, kde významný politik naslouchá Muskovi, sedíme my všichni.

Je ale otázka, kdo vlastně vsadil na špatného koně. Je to Musk, který si myslí, že mu politika přinese více než technologické inovace? Tesla balancuje na hraně, a pokud Musk nezačne dávat přednost byznysu před politickými hrátkami, možná zjistí, že i největší vizionáři někdy narazí do zdi. Nebo je to naopak Trump, který se snaží spojit s člověkem, kterého přitom mají plné zuby už nejen dosavadní odpůrci, ale i mnozí akcionáři a donedávna příznivci jeho firmy? Miliardy jsou silná karta a Trump o kartách rád vykládá, ale v posledních měsících jich Muskovi "na kontě" kvapem ubývá (miliard, karty asi neřeší). Volby už zaplatil, tak co s ním, ne?

Trump má na starosti USA a s nimi tak trochu celý svět. Dělá mu to dobře, ale on sám to zatím úplně dobře nedělá. Pokud něco dokáže "zachránit" americkou ekonomiku, jsou to rozhodně cla. Kdo by nechtěl platit více za věci, které dříve stály méně, no ne?

Trumpova ekonomická magie spočívá v tom, že když zdraží dovoz, americké firmy se radostí přetrhnou, aby vyráběly dražší a občas i méně kvalitní domácí verze produktů, které bude drahé dovážet. A když jim to nepůjde? Nevadí, trh se "pročistí". Pravda, někteří spotřebitelé možná budou namítat, že mají hlouběji do kapsy, alespoň si ale začnou vážit toho, co mají. Třeba takového iPhonu vyrobeného v USA za cenu menšího auta.

A světová ekonomika? Ta to jistě ocení. Zvláště v případě, že zahraniční partneři USA odpoví vlastními cly a vznikne hezká spirálovitá hra. Taková hra na honěnou, akorát se bude jmenovat "kdo více prodělá?". První kola téhle hry už vidíme.

Co se týče geopolitiky, Trumpův přístup lze označit jako "proč mít spojence, když můžete mít kamarády". Zdá se, že Rusko mu připadá jako perspektivní soudruh, takže Ukrajina a Evropa si budou muset nějak poradit. Je potřeba říct, že to tady v Evropě mnozí nevnímáme zrovna libě, ale to je ten náš eurocentrismus, užíváme si tady mír a nic za to neplatíme! USA se musejí starat o druhou půlku planety, kde se na Trumpa i Muska s jeho Teslou směje Čína. Rusko se může hodit.

Ale žádný strach, svět už přežil kdejakého geopolitického akrobata. Snad zvládne i Trumpa, který zatím dělá všechno možné pro obrácení mezinárodních vztahů vzhůru nohama. Možná se budeme muset chvíli dívat, jak se demokracie potí v tělocvičně dějin, ale kdo ví, třeba z ní nakonec vyleze posílená. Nebo alespoň pořádně rozcvičená. Ta americká snad tu současnou zkoušku ustojí, Rusko bude dále spoléhat na svoji jadernou protézu a čínský tržní komunista nadopovaný technologickými steroidy se snad bude dát nějak ukecat. Jde přece o byznys.