Bankrotů firem je celosvětově nejvíce za 12 let
Celosvětový nárůst počtu bankrotů v roce 2024 nebyl neočekávaný. Byl v mnoha ohledech zpožděným důsledkem ekonomických sil, které byly uvedeny do pohybu již během pandemie. V loňském roce dosáhly firemní bankroty nejvyšší úrovně za více než deset let, přičemž nárůst zaznamenalo 65 % sledovaných ekonomik, zatímco v roce 2019 jich bylo jen 53 %.
Global Bankruptcy Report od Dun & Bradstreet každoročně monitoruje počty insolvencí ve 47 ekonomikách světa, včetně České republiky a Slovenska. Jeho letošní výsledky ukazují, že podnikatelské prostředí zůstává silně zatížené makroekonomickými i strukturálními faktory.
V letech 2020 až 2022 klesl průměrný počet bankrotů na jednu sledovanou ekonomiku o 16 % oproti předpandemickému období (2018 až 2019), a to díky vládní podpoře a vstřícnosti věřitelů, které umožnily přežití mnoha ohrožených firem. Tento stav ale nebyl dlouhodobě udržitelný. Jakmile byla podpůrná opatření zrušena a úrokové sazby začaly růst, očekávaná korekce přišla v roce 2023 a v roce 2024 dále zrychlila a dosáhla nejvyšší úrovně za posledních 12 let.
Nejvíce byla zasažena odvětví s nízkými maržemi, jako jsou maloobchod, pohostinství a stavebnictví, protože spotřebitelské výdaje v prostředí vysoké inflace byly utlumeny a firmy současně čelily zvýšeným vstupním nákladům, což se odráželo v ziskových maržích. Současně se na trhu projevují strukturální změny ve spotřebitelském chování. Firmy, které nedokázaly účinně přejít na e-commerce, ztratily konkurenceschopnost. Na druhou stranu i ryze digitální podniky narážejí na problémy, protože zákazníci se částečně vracejí do kamenných obchodů. E-commerce sice zůstává nad úrovní před pandemií, ale pod svým vrcholem. A skutečná odolnost firem spočívá v umění vyvážit on-line a fyzickou přítomnost.
Aby firmy dokázaly přežít tuto měnící se realitu, musejí zaujmout proaktivní a strategický přístup k řízení rizik. Důkladné sledování finančního zdraví zákazníků, dodavatelů a partnerů může pomoci včas rozpoznat hrozící problémy. Posílení hodnocení bonity a udržení zdravého cash flow bude klíčové pro zvládání tlaků na likviditu. Zároveň diverzifikace dodavatelských řetězců a zákaznické základny může firmám zajistit větší stabilitu.
Největší nárůst bankrotů mezi lety 2023 a 2024 zaznamenaly Ukrajina (+126 %), Singapur (+40 %), Austrálie (+37 %), Kanada a Rumunsko (shodně +35 %) a Nizozemsko (+30 %), zatímco pokles počtu firemních bankrotů Řecko (-48 %), Kolumbie (-43 %), Čína (-31 %) a Rusko (-26 %). Rekordní úrovně bankrotů za poslední období byly zaznamenány v Kanadě, Francii, Polsku, Švédsku, USA, Austrálii, Japonsku, Španělsku a Švýcarsku.
Výhled do roku 2025 naznačuje pokračující nárůst firemních bankrotů. Ačkoli se očekává mírné zlepšení ekonomických podmínek, rizika zůstávají převážně negativní, zejména kvůli přetrvávajícímu napětí v obchodních vztazích, těžko předvídatelnému geopolitickému vývoji a stále přísným finančním podmínkám. Přestože se očekává snižování úrokových sazeb, efekt na firemní likviditu bude zpožděný, protože změny měnové politiky se projevují s časovým odstupem. Firmy také bude trápit zhoršující se platební morálka.
Informace vyplývají ze studie Global Bankruptcy Report 2025.
Zdroj: Dun & Bradstreet