Politická krize ve Francii je (znovu) strašákem pro trhy

Debata o rozpočtu se ve francouzském parlamentu vede už několik týdnů, pro menšinovou vládu Michela Barniera ale zatím bezvýsledně. Vládní návrh počítá se zvýšením daní o 20 miliard eur a snížením výdajů o 40 miliard eur, které by měly pomoci redukovat schodek vládního rozpočtu z letošních 6,1 % HDP na 5 % HDP. Bez navržených úprav by dle vlády dosáhl v roce 2025 deficit téměř 7 % HDP. Návrh ale naráží na odpor nejsilnější opoziční strany Národního sdružení Marine Le Penové.

Co lze očekávat dále? Minimálně do 12. prosince, kdy skončí jednání o rozpočtu v senátu, nelze počítat s rozuzlením celé ságy. Pokud poté nebude na stole dohoda s opozicí, může premiér Barnier využít ústavního práva a schválit rozpočet bez souhlasu parlamentu. To by ale znamenalo hlasování o nedůvěře vládě a pravděpodobný konec Barnierova kabinetu.

Jinými slovy, zásadní roli sehraje Marine Le Penová a dá se čekat, že výsledek rozpočtových debat bude nejistý až do posledního momentu. Na trzích proto může napětí spíše dále eskalovat, než že by došlo ke zklidnění. Zvláště pokud by agentura Standard & Poor's tento týden zhoršila výhled francouzského ratingu.

V případě, že by se Národní sdružení Marine Le Penové nakonec zachovalo státotvorně a s ústupky by hlasovalo pro návrh rozpočtu, tlak na financování francouzského dluhu by mohl polevit. Vzhledem k charakteru fiskálních problémů ale dlouhodobé vyhlídky zůstanou problematické.

Nedohoda a rozpad vlády by naopak politickou krizi dále prohloubily. Pokud by Francie nebyla schopna stabilizovat veřejné finance, trhy by začaly vážně pochybovat o udržitelnosti dluhu. A nakonec by mohly zapůsobit jako ultimátní, ale dost bolestivý disciplinární mechanismus. Anebo také ne a celou situaci by opět "zachránila" ECB pod vedením bývalé francouzské ministryně financí.

Zdroj: ČSOB