Politická krize ve Francii je (znovu) strašákem pro trhy
Netrvalo to příliš dlouho a Francie prožívá další fázi táhlé politické krize. Ohniskem střetu je tentokrát návrh rozpočtu na příští rok, jehož neschválení by vedlo ke zhoršení už tak hlubokého deficitu veřejných financí. To se pochopitelně nelíbí trhům - riziková přirážka francouzského desetiletého dluhopisu vůči německému bundu ve středu vzrostla na 90 bazických bodů, nejvyšší úroveň od roku 2012. Aktuálně je tak financování francouzského dluhu (podél téměř celé křivky) dražší než v případě Řecka.
Debata o rozpočtu se ve francouzském parlamentu vede už několik týdnů, pro menšinovou vládu Michela Barniera ale zatím bezvýsledně. Vládní návrh počítá se zvýšením daní o 20 miliard eur a snížením výdajů o 40 miliard eur, které by měly pomoci redukovat schodek vládního rozpočtu z letošních 6,1 % HDP na 5 % HDP. Bez navržených úprav by dle vlády dosáhl v roce 2025 deficit téměř 7 % HDP. Návrh ale naráží na odpor nejsilnější opoziční strany Národního sdružení Marine Le Penové.
Co lze očekávat dále? Minimálně do 12. prosince, kdy skončí jednání o rozpočtu v senátu, nelze počítat s rozuzlením celé ságy. Pokud poté nebude na stole dohoda s opozicí, může premiér Barnier využít ústavního práva a schválit rozpočet bez souhlasu parlamentu. To by ale znamenalo hlasování o nedůvěře vládě a pravděpodobný konec Barnierova kabinetu.
Jinými slovy, zásadní roli sehraje Marine Le Penová a dá se čekat, že výsledek rozpočtových debat bude nejistý až do posledního momentu. Na trzích proto může napětí spíše dále eskalovat, než že by došlo ke zklidnění. Zvláště pokud by agentura Standard & Poor's tento týden zhoršila výhled francouzského ratingu.
V případě, že by se Národní sdružení Marine Le Penové nakonec zachovalo státotvorně a s ústupky by hlasovalo pro návrh rozpočtu, tlak na financování francouzského dluhu by mohl polevit. Vzhledem k charakteru fiskálních problémů ale dlouhodobé vyhlídky zůstanou problematické.
Nedohoda a rozpad vlády by naopak politickou krizi dále prohloubily. Pokud by Francie nebyla schopna stabilizovat veřejné finance, trhy by začaly vážně pochybovat o udržitelnosti dluhu. A nakonec by mohly zapůsobit jako ultimátní, ale dost bolestivý disciplinární mechanismus. Anebo také ne a celou situaci by opět "zachránila" ECB pod vedením bývalé francouzské ministryně financí.
Zdroj: ČSOB
Aktuality
